Jak je to s tématem používání chemie k domácím údělům versus zemědělství a další pěstitelství?
Myslím, že tato myšlenka musela napadnou už každého, ať to je
vášnivý pěstitel, občasný rekreant či zemědělec, který se pěstováním rostlin
živý…
Zde tedy přináším krátké zamyšlení z mé hlavy, ale i pár odborných termínů…
Používat či ne?
Použití chemie je vždy na uvážení každého a jsme v tom odpovědní za sebe a své zdraví (i našich nejbližších), naši půdu, vodu, a další ekosystémy, které se na pozemcích nachází (hmyz, houbové organismy, ptactvo) … Slimáky asi každý obětuje :D, ale i mezi nimi jsou „chtěnější a váženější“ domácí druhy, které kanibalují na slimácích z ciziny…
Myslím, že pokud něco pěstuji v malém/rekreačně, nemá vůbec cenu používat tuny chemie jen pro kýžený výsledek (až na výjimky) … 
Samozřejmě pokud někdo pěstuje ve velkém pro prodej úrody, semen, semenáčků a rostlin aj. záleží na vašem zemědělském směru (Víš, jak se zemědělství dělí? Ne? Tak koukni na konec článku)
Berme na vědomí, že..
..při aplikacích pesticidů jsou ničeny některé druhy citlivých organizmů (např. vzácných larev brouků, plevelů a houbových skupin), jejichž místo často nahradí organizmy vůči těmto pesticidům odolné. Proto bychom se měli k aplikaci schylovat vždy až po překročení tzv. prahů škodlivosti choroby, škůdce nebo plevelů (tzn. že do určité míry choroba/škůdce rostlině nevadí a nemá to vliv na její růst a produkci – v polních podmínkách). Tento princip je využívám v INTEGROVANÉM zemědělství, který je oproti tomu KONVENČNÍMU zemědělství o mnoho méně „toxický“.
Šetrnější způsoby obhospodařování půdy také využívají velmi účinné střídání plodin (na malém pozemku je to oříšek – testuji :D), nepěstují velké lány MONOKULTUR. Snaží se pěstovat smíšené kultury, v menších objektech využívají poznatků z permakultury podle některých permakulturních rad – např. mulčují, používají přírodní výluhy a ekologické pomocné prostředky. V neposlední řadě využívají živočišná organická hnojiva pro navrácení živin do půdy. Zajímavé je také „ošetření“ půdy víceletými rostlinami z rodu bobovitých/ vikvovitých, které svými několika metrovými kořeny půdu provzdušňují obohacují půdu o dusík…
Vůbec nejlepším příkladem (alespoň za mě) je kooperace živočišné a rostlinné výroby, krajina, kde pastviny oddělují malá a více druhová políčka či sady. Kde se využije veškerý organický materiál, „zbytky“ od zvířat putují k rostlinám a ty od rostlin zase ke zvířatům…
No, v dnešní vysoce efektivní zemědělské krajině to zní jako sen, ale věřte, že existují i takoví zemědělci a já jen doufám, že jich bude více a více (a třeba se jednou přidám ) …
Proto pokud musíme/chceme v našich DOMÁCÍCH podmínkách použít nějakou tu chemii, hlavně co se týká chorob, škůdců a herbicidů, zkusme si odpovědět na tyto otázky:
POKOJOVÉ ROSTLINY (mimo skleníky a množírny)
1. Nejde škůdce „obrat ručně“? (pomocí vatové tyčinky/podobného +
alkohol)
2. Má cenu rostlinu zachraňovat? (velikost/cena/počet)
3. Je možné odstranit pouze část napadené rostliny? (např. u plísně na
listu – dodrž zásady)
VENKOVNÍ ZÁHONY (zelenina, ovoce, okrasné)
1. Je pro mě plodina nezbytná – obejdu se bez ní? (např. když vám
ředkvičky sežere dřepčík – né že by se mi to loni stalo a letos jsem je
schovala do skleníku :D)
2. Nejde postřiku předejít mechanicky? (správný řez, zakrytí r. střídání plodin)
3. Nejsou v blízkosti vodní zdroje a jiná důležitá místa? (včely, krmítka…)
Na rozdělení postřiků a možné náhrady za jejich aplikaci se podíváme zase
příště a třeba to už ani nebudete potřebovat ..
Bonus:
ROZDĚLĚNÍ typů (systémů) obhospodařování půdy (rostlinné produkce):
Citováno ze skrip: doc. Ing. Jan JŮZA, CSc., PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN [PDF], Jihočeská univerzita v ČB, ©Jiří Diviš, 2010, Brno
1) Programovaná rostlinná výroba, která má za cíl dosažení co nejvyšších výnosů. Usiluje se zde o maximální využití bioenergetického potenciálu půdy, využití nejvýkonnějších odrůd, při vysokých vstupech chemizace, mechanizace a ostatních. Tento směr je možné uplatnit jen v optimálních podmínkách, a to ještě jen u plodin, které mají dostatečný odbyt a kde jsou vzhledem k těmto plodinám mimořádně dobré podmínky (např. sója, kukuřice, ale i pšenice ap.). Tomuto stupni se blíží některé západoevropské pěstební systémy např. u ozimé pšenice s dávkami dusíku kolem 200 kg.ha-1
2) Konvenční rostlinná výroba je rovněž založena na dostatečné intenzifikaci a poměrně vysokém využívání všech vstupů. Tento stupeň převládal až do devadesátých let i v našich podmínkách, a to i v méně příznivých oblastech. V našich optimálních podmínkách má i dnes nárok na uplatnění.
3) Integrovaná rostlinná výroba je produkce s již omezenými vstupy, zejména nižší intenzitou hnojení, používání pesticidů ap. Snaží se využívat maximální integraci prostředků (sledy plodin, agrotechnika a mechanizace atd.).
4) Systém Low input, tj. rostlinná výroba se sníženými vstupy. Jde o úroveň vstupů např. jako v chráněných oblastech (PHO vodních zdrojů ap.). Bývá uplatňována i z ekonomických důvodů, při silném nedostatku finančních zdrojů.
5) Ekologická rostlinná výroba (v systému ekologického zemědělství) má řadu dalších podstupňů: Ekologická rostlinná produkce se od předchozích odlišuje především tím, že klade hlavní důraz na kvalitu a na ekologické chápání celé výroby. Vylučuje použití zejména chemizace (průmyslová hnojiva, pesticidy, atd.). Určitý potřebný stupeň intenzity je dosahován agrotechnickými a biologickými způsoby (střídání plodin, intenzivní organické hnojení, vikvovité plodiny atd.)
Děkuji za přečtení až sem, doufám že Vás článek obohatil či
inspiroval k alespoň malému zamyšlení 💚
Pokud vás článek zaujal, POMOHL a chtěli byste do budoucna pokračování na
podobná témata, dejte LIKE, napište KOMENT nebo článek SDÍLEJTE