+ BONUS v článku navíc – 3 konkrétní návody, jak hnojivo vyrobit ..
Nedávno jsem se na blogu rozepsala/ zamyslela nad využíváním chemie v zahradě. Téma je to opravdu velké a je třeba na něj hledět správným pohledem, který je v dané situaci aktuální – např. nejde asi úplně srovnávat hospodaření na pár m2 a několika hektarech. Avšak jak jsem již psala, vždy jde určitě něco zlepšit . Stejně jako třeba u vaření, také můžete objevit nové metody, nástroje nebo recepty.
No a abychom zde nekomentovali jen jak je „ládování“ prášků a granulek do země hrozné, dnes se pokusíme shrnout pár možností, jak hnojit pomocí přírodních materiálů. V článku najdete hnojiva pro venkovní i vnitřní využití.
Pokud potřebujete hnojit zeleninu, trvalky či pokojovky, nemusíme vždy spoléhat na kupovaná průmyslová hnojiva.
Hnojiva se základně dělí na průmyslová a organická, my se dnes koukneme na ty organická.
Na pokojové rostliny doporučuji méně páchnoucí kupované varianty.
A proč vlastně hnojíme? Rostliny čerpají z půdy živiny, stejně tak, jako my je čerpáme z jídla. Časem se však pestrost a množství živin vyčerpá a my bychom je proto měli alespoň nějakým způsobem dodat živiny nové (nejlepší je v roce vystřídat vícero popsaných typů, ne však najednou (došlo by k přehnojení/spálení kořínků).
Domácí HNOJIVA, neb co příroda dala
KOMPOST – nejlepší je 3 a více letý, mícháme nejméně 50:50 (aby se rostlinky nespálily, čím menší/náchylnější sazenice, tím méně kompostu)
HNŮJ – kravský, koňský, slepičince, králičí a podobný hnůj od býložravců
Klasický hnůj a bobky necháme projít kompostem/nebo mícháme s půdou – čím více je hnůj vyzrály (starý), tím méně hrozí spálení rostlin – nejlépe zapravujeme do půdy na podzim/brzo na jaře po kratším zetlení na povrchu. Slepičince jsou lepší kvašené (viz. dále louhy a zákvasy).
Kopřivová jícha
Asi nejslavnější kvašené zelené hnojivo . Receptů je na internetu spousta, dělají se za studena, tepla a možná ještě jinak…
Návod: Nastříháme na malé kousky cca 1 kg kopřiv a vložíme do uzavíratelné nádoby (např. od barvy). Postavte na slunce a jednou za 2-3 dny promíchejte. Pozor – roztok trochu zapáchá! Takto nechte kvasit alespoň 14 dní. Výluh pak používejte zředěný s vodou v poměru 1:10 až 1:20.
Slepičince
Slepičince se kvasí stejně jako kopřivová jícha,
rozdíl je, že původ není čistě rostlinný.
Návod: Do sudu nebo kýble vložíme slepičí „ho*inka“, zředíme s vodou 1:10 a
louhujeme cca měsíc. Víko není potřeba, ale doporučuji přikrýt sítí, ať se tam
neutopí žádní návštěvníci zahrady. Před použitím
opět ředíme alespoň 1:10 s vodou.
Další rostlinné louhy
Dají se použít i další byliny a rostliny, hlavně ty
aromatické, které navíc dle druhu poskytují ochranu na různé neduhy či škůdce a
dají se používat také jako postřiky. Na jejich základech stojí různé ekologické
přípravky proti škůdcům, které se dají zakoupit v obchodech.
Kvasit se dají také např. banánové slupky, ty však budou mít
větší obsah draslíku (K), který napomáhá kvetené a dozrávaní plodů, takže se bude hodit spíše
pro pokojovky a rostliny, které zrovna plodí.
Kalifornské žížaly
Tento způsob výroby tekutého hnojiva je oproti dvou předešlým mnohem méně zapáchající. Nejlepší umístění koupeného či vyrobeného „mini kompostéru“ je v chodbě, kde v zimě nemrzne a v létě není vedro. Na tom jsem bohužel já ztroskotala, tedy hodí se spíše do míst, kde je k dispozici nějaká technická místnost, ale není daleko od kuchyně.
Návod: Vytvoříte si ze tří uzavíratelných kyblíků „VĚŽ“ (já měla od kečupu z jídelny), do víček a podlahy uděláte dírky (logicky ne úplně nahoře a dole), do prostředního fochu nainstalujete žížaly (dají se sehnat na netu), které potom krmíte zbytky z kuchyně apod. a úplně dole vznikne žížaly čaj, lahůdka pro vaše rostlinky. Do vrchního si vlezou, když už je jim uprostřed těsno a prostřední pak můžete vysypat na kompost/o popelnice… A tak pořád dokola.
Bokashi kompostér
Je to myslím celkem novinka na trhu, funguje podobně jako předchozí kompostér, pouze v něm nemáte žížaly, ale bakterie pomáhající s fermentací zbytků rostlin. Rostlinné zbytky z kuchyně se pokrájejí nadrobno, zasypou bakteriemi a pak 14 dní i více neotvíráte a čekáte na „čajík pro rostliny“. Po zkvašení se materiál vyhodí stejně jako u předchozího návodu.
Kupovaná HNOJIVA, ale vytvořená z přírodních zdrojů
Výhodou je, jak jsem již psala nahoře je, že tato hnojiva vůbec nezapáchají, takže s kompostéry je určitě uvítáte na pokojové rostliny či jakékoli reprezentativní záhony a podobná místa.
Granulovaná hnojiva
Koupíte je v běžných větších zahradnictvích a obchodech, klasická NPK hnojiva nebo např. mletý vápenec. Stačí se porozhlédnout v regálech, tato hnojiva bývají na 100 % označeny že jsou organická.
Granulovaná hnojiva mívají dlouhodobější charakter, ale vždy je potřeba nastudovat konkrétní přípravek.
Tekutá hnojiva
Tekutá organická hnojiva najdete v regálech stejně tak, dají se zakoupit dokonce přírodní přípravky na podporu zakořenění a koloběhu živin v rostlinách na bázích humnových kyselin. Ty však nenahrazují hnojivo samotné, ale podporují přijímání živin rostlinou Podobné látky obsahuje kompost). Také seženete tekuté slepičince a další „zvířecí“ hnojiva, ale nestudovala jsem, jak vznikají a zadli jsou opravdu „eko“. Avšak rozum nabádá používat hnůj raději z neprůmyslových a ekologických zdrojů.
Tekutá hnojiva bývají rostlinou přijaté rychleji, ale nevydrží v půdě dlouhodobě. Hodí se např. Na začátek sezóny nebo jej mají rády pokojové roštiny.
Přírodní hnojivo WEIKI (a další obdoby)
V balení najdete již fermentované slepičince ve formě granulek, značka vypadá že si opravdu zakládá na kvalitě a ochraně přírody/půdy do které hnojivo přidáváme. Navíc se hnojivo uvolňuje postupně a nehrozí ani popálení rostlin, jako třeba u kvašených slepičinců či čerstvého hnoje.Také
Napadá vás ještě nějaká jiná „Eko“ alternativa hnojiv či máte zkušenosti s těmito? Podělte se s námi o názor do komentářů, budeme rádi .
Děkuji za přečtení až sem, doufám že Vás článek obohatil a inspiroval k tvorbě domácího hnojiva
Pokud vás článek zaujal, POMOHL a chtěli byste do budoucna pokračování na podobná témata, dejte LIKE, napište KOMENT nebo článek SDÍLEJTE